OBJEDNÁVKA JÍDEL

 

 
 
 
 

ZIMBRA

 

pošta

POŠTA

 
 
 
 

MOBILEKMAN

 
 
 
      NUXEO     

         

 

 

 logo                   
   
 


 

Tisková zpráva, 27.9.2017, Brno

Srdeční selhání je nemoc, při které naše srdce nezvládá plnit základní funkci a dostávat do našeho těla dostatečné množství krve která se tak hromadí na nesprávných místech. V České republice onemocněním trpí 200 000 pacientů a každý rok na něj umírá více lidí než na rakovinu, které se lidé paradoxně více bojí.  Často je srdeční selhání zaměňováno za infarkt.

Srdeční selhání je vážné onemocnění a život s ním není nic jednoduchého. Pacienti mají problém zvládnout zátěž, která by se zdravému člověku zdála jako samozřejmá. Běžné úkony, jako úklid bytu, vaření, procházka se psem, dopoledne s dětmi se může stát fyzicky nezvladatelnou činností, u které je třeba pravidelně odpočívat. Pokud pacient pociťuje dušnost a lapá takzvaně po dechu, špatně dýchá během sportu a při větší námaze, kdy tělo potřebuje zvýšený příjem živin a kyslíku, může se jednat o první příznaky srdečního selhání. Jak srdce postupně slábne, dochází k pocitům dušnosti i během dne. Velmi často se nemocnému špatně dýchá vleže. Srdce totiž nezvládá pumpovat krev a ta se hromadí v různých částech těla, například na plicích, takže aby mohl klidně spát, musí si záda a hlavu podložit polštáři, čímž dojde k uvolnění dýchacích cest.

„Krev se může hromadit v břišní dutině, proto pozorujeme zvětšení v pase. Klasickým projevem jsou také otoky kotníků a nohou. Jelikož naše tělo v sobě zadržuje jak krev, tak vodu, dojde k náhlému nárůstu váhy, přestože často pociťujeme ztrátu chuti k jídlu, právě proto, že nahromaděná tekutina tlačí na orgány v břiše. To jsou příznaky, které můžeme přisuzovat stáří, typickým pacientům je kolem 65 let,“ popisuje prof. Lenka Špinarová, přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

V případě srdečního selhání se snaží tělo s nemocí vyrovnat a zajistit všechny životně důležité funkce. Spuštěny jsou takzvané „kompenzační mechanismy“, které tělu pomáhají zvládnout nároky organismu i navzdory tomu, že srdce trpí srdečním selháním. Jedním z kompenzačních mechanismů je rozvádění krve pouze životně důležitým orgánům na úkor svalů a dalších částí těla. To se projeví narůstající únavou. „Pokud bych to tedy celé shrnula, nejčastějšími příznaky jsou: pocit dušnosti, otoky nohou a kotníků, zvětšení pasu tedy břišní dutiny, nevysvětlitelná únava až malátnost, nárůst váhy, nechutenství, dalšími příznaky mohou být také nadměrné bušení srdce a častější frekvence močení v průběhu noci,“ doplňuje Lenka Špinarová.

Srdeční selhání má jak akutní, tak chronickou podobu. To znamená, že nemoc se rozvíjí postupně a srdce se snaží zvládnout veškeré nároky organismu. Chronický průběh nemoci je o to zrádnější, že příznaky se projevují postupně a řadu z nich si s nemocí srdce nespojíme.

Největším rizikem je právě to, že se nemoc projevuje nenápadně a příznaky se zdánlivě nepojí se srdcem. Lidé trpící srdečním selháním často svádí příznaky nemoci na stáří nebo špatnou kondici nebo na to, že přibrali. Přitom se jedná o závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči.  Úplné vyléčení bohužel není možné, ale velmi důležitá je včasná diagnostika. Srdce pacienta musí být neustále kontrolováno, při nastavení vhodné léčby a režimových opatření však mohou žít pacienti plnohodnotným životem.

 „Srdeční selhání a infarkt jsou dvě zcela odlišná onemocnění srdce,“ upozorňuje Lenka Špinarová a doplňuje: „Naše srdce je vyživováno věnčitými tepnami, v případě infarktu se v tepně vytvoří nejčastěji krevní sraženina, nebo se tepna zúží a srdeční sval tak není vyživovaný a umírá. Projevem infarktu je dlouhotrvající bolest na hrudníku. Pokud se nám podaří srdce zachránit, jedna z komor může zůstat postižena a nezvládá dále dostatečně plnit svou funkci, tím pádem se rozvine chronické srdeční selhání. Infarkt může být jednou z jeho příčin. Na rozdíl od srdečního selhání má pouze akutní formu.“  Oproti infarktu se srdeční selhání může rozšiřovat postupně a jeho projevy jsou nenápadné. Má chronickou podobu, která je nebezpečná v tom, že si lidé často příznaky srdečního selhání s takto závažným onemocněním nespojí.

V případě infarktu je zřejmé, že se jedná o problém se srdcem. Bolest bývá silná a projevuje se přímo na hrudníku. Do povědomí lidí se dostalo, že pokud je srdce nemocné, projeví se nemoc přímo u srdce. Srdeční selhání je však komplikovanější v tom, že se jeho příznaky se srdcem zdánlivě nepojí a navíc má, jak už bylo zmíněno, i chronickou podobu.

Léčba srdečního selhání zahrnuje režimová opatření: omezení námahy v době akutního zhoršení, tak také dodržování příjmu tekutin, sledování hmotnosti, krevního tlaku a tepové frekvence. Pokud má pacient otoky, tak se doporučuje i omezení příjmu soli.

Prvním krokem v léčbě je nasazení vhodných léků, jejichž spektrum se u srdečního selhání neustále rozšiřuje. Důležité je také dosažení maximálně tolerovaných dávek těchto léků.

Dalším krokem je přístrojová technika: z důvodů zabránění arytmií u pacientů se sníženou srdeční funkcí implantace kardioverteru defibrilátoru a u pacientů s poruchou převodu implantace biventrikulárního kardiostimulátoru.

Pro pacienty s nejtěžší formou srdečního selhání je posledním krokem implantace čerpadel - tzv. podpor levé komory srdeční nebo transplantace srdce.

Srdečnímu selhání jako takovému se bránit nelze, protože to je klinický syndrom, ke kterému vede řada diagnóz. Nejčastější příčinou srdečního selhání je ischemická choroba srdeční a proto prevence tohoto onemocnění vede přeneseně k prevenci srdečního selhání. Primární prevence ischemické choroby srdeční zahrnuje zdravý způsob života: pohyb, udržování přiměřené tělesné hmotnosti, zdravá výživa, kontroly krevního tlaku a lipidového spektra. Samozřejmostí je nekouřit. 

I.interní kardioangiologická klinika FNUSA je komplexní kardiologické pracoviště, kde se staráme o pacienty s akutním koronárním  syndromem, s chronickou formou ischemické choroby srdeční, se srdečními arytmiemi, srdečním selháním a po transplantaci srdce. Ročně je u nás ošetřeno zhruba 700 pacientů s infarktem myokardu. Pacienti se srdečním selháním a po transplantaci srdce jsou hospitalizováni na specializovaném oddělení naší kliniky, kdy v roce 2016 jich bylo celkem přijato 1 124. Ke specializovaným vyšetřením pacientů se srdečním selháním patří pravostranná katetrizace, kdy se žilní cestou měří tlaky v plicním řečišti a dále zjišťuje i minutový výdej srdce: těchto vyšetření bylo provedeno 247 a srdeční biopsie, kdy se odebere drobný vzorek tkáně ze srdce, který se dále zpracovává pod mikroskopem. Slouží jednak k vyloučení přítomnosti zánětu v srdci či vyloučení odhojování srdce (rejekci) u pacientů po transplantaci srdce. Těchto výkonů bylo loni na našem pracovišti provedeno 365.   

Prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D.,FESC

Lenka Špinarová se narodila 6. srpna 1961 v rodině dvou lékařů v Brně. První čtyři roky prožila spolu s prarodiči a strýcem Radíkem. Na základní škole nastoupila do jazykové třídy a zde se začal projevovat její velký talent na jazyky, který byl završen státní zkouškou z angličtiny. Kromě toho hovoří plynně německy a rusky. Gymnázium studovala s vynikajícím prospěchem a při olympiádě z biologie se poprvé sešla – i když na krátko – se svým budoucím manželem Jindřichem. V roce 1979 nastoupila na LF v Brně a zde se hned na počátku studia setkala s Jindřichem podruhé a jejich příkladný a následování hodný vztah trvá stále. V té době udivovala mnohé bezchybnou hrou mariáše a zápalem pro odbíjenou. Se svým budoucím manželem se už jako medici začali díky prof. Ivo Dvořákovi z II. interní kliniky FN u sv. Anny věnovat kardiologii v rámci SVOČ a společně dosáhli významných výzkumných úspěchů nejen v rámci republiky, ale také mezinárodně. Lenka Špinarová promovala v roce 1985 s červeným diplomem a obdržela cenu rektora UJEP za vynikající studijní i odborné výsledky. Po promoci nastoupila na interní oddělení nemocnice v Ivančicích. V roce 1987 se narodila dcera Monika, která je rovněž lékařkou. Po mateřské dovolené dostala Lenka Špinarová nabídku pracovat na I. interní klinice FN u sv. Anny, kterou v té době vedl doc. MUDr. Z. Lupínek, a na této klinice je doposud. V roce 1989 složila úspěšně atestaci z vnitřního lékařství, v roce 1993 atestovala z kardiologie. Od roku 1994 do roku 2002 byla odbornou asistentkou LF MU. V roce 2000 dokončila post graduální vědecké studium při LF MU Brno a získala titul Ph.D. Její doktorandská práce byla oceněna Cenou rektora za nejlepší doktorandskou práci v rámci MU. Dva roky poté habilitovala téma „Humorální aktivace u srdečního selhání,“ v roce 2005 byla jmenována prezidentem republiky profesorkou vnitřního lékařství na LF MU. Od roku 2002 byla zástupkyní přednosty kliniky pro školství, přednostkou kliniky se stala v roce 2013 jako první žena. Je významnou osobností v kardiologii, což je vyjádřeno v mnoha členstvích odborných společností.

 CHSS IKAK

 

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA tel.: 604 121 122 


 
certifikat kvality logo

CZ06 04 epicare

emas logo CZ 000053 FNUSA

 


ICRC logo cz tag    logo sice  logo hobit logo kardiovize logo akademi FN21 logo dobrocentrum 1